Schody z podzemí ke světlu… 
Cela pro jednoho choromyslného… 
Někdejší márnice s prosekturou, kde za ta desetiletí končilo mnoho chovanců léčebny svoji pozemskou pouť. 
Velký „pokoj“ pro desítky choromyslných, kteří zde byli isolováni od okolního světa… 
Velký „pokoj“ pro desítky choromyslných, kteří zde byli isolováni od okolního světa… 
V katastru někdejší obce Handlovy Dvory, které byly roku 1951 připojeny k Jihlavě, stojí dnes nejen hypermarket Tesco či trolejbusová smyčka U Gábinky, ale také psychiatrická léčebna, lidově nazývaná Na kopečku.
A právě tudy kdysi probíhala prastará obchodní stezka z Čech na Moravu. Bývala zde také kaskáda deseti hornických rybníků, z nichž se do dnešních dnů dochoval pouze jediný – před školou na Březinkách.
Základem osady se stal v 17. století Handlův hospodářský dvůr. Jeho majitel – Josef Handel – jej v roce 1721 prodal za deset tisíc zlatých městu Jihlavě, a to později dvůr rozdělilo a propachtovalo svým pěti poddaným V roce 1825 zde stálo již třináct objektů a až do roku 1915 zde starostovali místní němečtí sedláci. K Handlovým dvorům kromě hospody a pazderny patřil od zpočátku 20. století i zemský chorobinec – tedy ona zmíněná dnešní psychiatrická léčebna.
Ústavu pro duševně nemocné Na kopečku předcházela od roku 1889 existence takzvané Zemské donucovací pracovny pro výkony trestů krátkodobých odsouzenců.
V roce 1902 byla tato donucovací pracovna, zvaná oficiálně „robotárna“, rychle přebudována a v jejích prostorách vznikl ústav pro duševně choré. Prvním jeho šéfem byl městský fyzik ve výslužbě MUDr. Artur Kreman. Ten razil zásadu, že „duševně nemocní se mají vychovávat k práci, aby bylo působeno proti jinak progredující demenci“.
V roce 1922 byl ústav pro duševně choré oficiálně změněn na Moravský zemský chorobinec, který měl 213 nemocných, 108 mužů a 105 žen. O tyto nemocné pečovaly sestry řádu sv. Vincence z Pauli a 8 ošetřovatelů.
A tou první budovou léčebny, dodnes tvořící pro nás okolojdoucí visuálně hlavní objekt ústavu Na kopečku, hned vedle Brněnské ulice, byla právě „robotárna“, kterou rekonstruoval již dr. Kreman v roce 1902.
A před několika roky se mi podařilo dostat se do jinak před návštěvníky hermeticky uzavřených podzemních prostor této někdejší robotárny, posléze neútulných cel pro těžce duševně nemocné pacienty.
Prostředí je to za ta mnohá desetiletí mimořádně depresivní, plné hmatatelných negativních energií, troufám si říci snad skoro fyzicky působících zlých „egregorů“.
Tyto unikátní fotografie z jinak nedostupného podzemí jihlavské psychiatrie Na kopečku a jeden snímek bývalé márnice s bývalou ústavní prosekturou dnes zveřejňuji pro přátele a zájemce o Jihlavu a její zajímavosti úplně poprvé.