Výročí, rodáci, události v historii kraje Jihlavského

Rubrika Zajímavosti

Jihlavské hřbitovy…

Dodnes většina z nás chodí uličkami a náměstími, aniž bychom tušili, že mnohdy vstupujeme na místa posledního odpočinku mnoha generací našich předků. A tak je dodnes dávno zapomenutý hřbitov skryt na Jánském kopci – v okolí nejstaršího jihlavského kostela Jana Křtitele, kde již není po něm ani památky – ve Smetanových sadech u kostelíka sv. […]

29. září 1563 – jihlavský zvon Zuzana a moc modlitby Angelus Domini.

V roce 1456, tři roky po dobytí největší křesťanské metropole světa, „druhého Říma“ Konstantinopole (v současnosti stále od roku 1930 Istanbul, kdysi řecky Byzantion, slovansky nazýván Cařihrad – dobyt Turky 1453) se turecký paša Mohammed II. rozhodl vyrazit ve vražedném tažení dále na západ. Hodlal po Konstantinopoli zasadit smrtící úder i všem ostatním křesťanským zemím.

Nadějný herec Borek Lipský, jenž doplatil na vodu a osudové sedmičky!

Borek Lipský doplatil na onu zmíněnou vodu ze dvou jediných „říčních“ filmů, ve kterých stihl hrát. Navíc, podivuhodnou shodou okolností, je jeho tragické úmrtí provázeno mnoha číslicemi sedm…

Šibeniční vrch, tajemné zelené světlo a poprava pěti nevinných: Místa třech nejhorších železničních neštěstí.

Železniční neštěstí se stávala vždy. A také skoro vždy za nimi stála osudová chyba konkrétních lidí. Jenže tragedie se velmi často na určitých místech nestávají poprvé – a možná ani naposledy…

Prameny hladu, které vyschly až díky chlebu chudých.

Lidé v létě 1771 padali přímo při práci na provlhlých polích hladem, zimou a únavou. Pohřbů přibývalo, až nestačila ani místa na hřbitovech a mnohde museli pohřbívat mrtvé po desítkách do společných jam. Půl milionu mrtvých měl tehdy u nás na svědomí hladomor…

Pomsta zamilovaného ďábla v Hruškových Dvorech.

Do rozverné selky se nešťastně zamiloval sám čert, který v přestrojení za obyčejného studenta mířil do Jihlavy. Selka, nevěda s kým se to vlastně spustila, se však milému chudému studentíkovi ráno necitlivě vysmála a tvrdě na to doplatila…

Vzpomínka na atentát v Sarajevu a co soudil Václav Havel o monarchii…

Tento můj kalendář je z roku 2002 – s Terezkou Stýblovou jsme tehdy vzpomněli na arcivévodu Ferdinanda a vložil jsem k tomu k našim hlasům i vyjádření tehdejší hlavy státu Václava Havla, který v jednom našem rozhovoru odpověděl na moji otázku, co soudí o monarchiích jako státním zřízení…

28. červen 1914 – zakrvácený kapesník a prorocký sen předpovídající atentát v Sarajevu.

Biskupovi se noc před atentátem zdálo, že obdržel černě orámovaný dopis od arcivévody psaný jeho rukou, ve kterém mu následník trůnu oznamuje, že byl se svou paní v Sarajevě zavražděn při atentátu. A současně biskupa Lányiho, který byl obou Výsostí přítelem, v dopise prosil o modlitby za svoji i manželčinu duši…

Jihlavský unikát: Deset jihlavských poutí.

Ještě historicky nedávno Jihlava slavila velkolepé poutní slavnosti prakticky po celý rok. Celkem deset slavných poutí Jihlavané po staletí drželi a oslavovali tak ochránce města prakticky každý měsíc v roce.

O jedné podivné hřbitovní kapli, zednářském hraběti a jeho záhadné sebevraždě.

Před filipojakubskou nocí „temných sil“, 30. dubna, se jeníkovský zámek stal místem tragedie dodnes zahalené rouškou tajemství. Zhruba v jednu hodinu v noci byl zámecký pán, Karel hrabě z Rumerskirchu, nalezen ve svém zámku mrtev. Dle dobových svědectví, které tehdy pronikly na veřejnost, měl osvícený hrabě a vysoký zednář spáchat z dodnes neznámých důvodů sebevraždu!

Ne vždy jsou jarní deště požehnáním, aneb o strašném hladomoru 1771 v Měříně.

Pohřbů v důsledku deštivého a studeného hladomoru bylo v létě 1771 na Měřínsku tolik, že místním kněžím museli jezdit denně vypomáhat i kněží z kláštera Minoritů z nedaleké Jihlavy. To aby zemřelí hladem nezůstali bez křesťanského pohřbu.

Křemešnické poutě k Nejsvětější Trojici.

Dvě velká poutní místa poblíž Jihlavy bývala po staletí cílem poutí Jihlavanů. Na svátek Nejsvětější Trojice směřovali na Křemešník, kde pramení léčivá zázračná studánka, v červenci pak v zástupech na zázračnou Horu Karmel u Kostelního Vydří. Jak uvádějí farní záznamy, v roce 1866 o hlavní křemešnické pouti bylo prý při všech mších svatých jen za […]

Třídy v českých a moravských vlacích: Buržoasní přežitek, nebo praktické opatření?

Třída třetí, pro svoji láci a praktičnost, byla v našich vlacích až do poloviny 20. století velmi oblíbená. Jenže nový komunistický režim posléze začal spatřovat v takovém ostrém rozdělování cestujících buržoasní přežitek. A tak sobotou 2. června 1956 byla tato vozová třída definitivně zrušena a až do dnešních dnů zůstaly toliko třídy dvě.

Mrazivé podzemí jihlavské psychiatrie „Na Kopečku“…

Tyto unikátní fotografie z jinak nedostupného podzemí jihlavské psychiatrie Na kopečku a jeden snímek bývalé márnice s bývalou ústavní prosekturou dnes zveřejňuji pro přátele a zájemce o Jihlavu a její zajímavosti úplně poprvé.