Když vidíme, co se děje kolem zpolitisovaného bájesloví o „globálních změnách počasí“ – případně ono až neuvěřitelně hysterické počínání většiny vlád ohledně jednoho viru – mnozí kroutíme možná hlavami. Se zděšením, kam to dnešní člověk dospěl, že ignoruje zjevná fakta a z drobných maličkostí ihned kreslí ideologické obří čerty na zeď.
Avšak není to ještě tak dávno, kdy se naši vládci chovali podobně. Stačí se pouze vrátit k zažloutlým dokumentům z poloviny minulého století uloženým v jihlavském archivu:
Mandelinka bramborová, bramborníček, coloradský brouk. Právě počátkem padesátých let se tento hmyz měl stát dokladem zuřícího třídního boje.
Z materiálu pro osobní agitaci na vesnici, vydaného komunistickými aparáty pro širokou agitaci v tehdejším Jihlavském kraji v červenci 1950, čteme, jak k nám prý byl tento škůdce uměle, záměrně a hromadně dopraven zvenčí americkými imperialisty.
„Světový tábor míru je přes tuto činnost nepřátel nepřemožitelný!“ deklaruje odhodlaně jeden agitační protihmyzí leták.
Podle tehdejší propagandy navíc byla většina požárů polí či stohů v letních vedrech, každý případ uhynutí dobytka nebo právě výskyt škůdců, dílem nepřátelské činnosti zavilých venkovských kulaků. V každé přírodní pohromě, byť sebemenší, bylo možno spatřit umně skryté prsty skrytého nepřítele socialismu a pokroku. Na to důrazně upozorňuje krajská StB ve svém dopise všechny místní komunisty na celé Vysočině. Současně s tím krajská správa StB své lidi na venkově vyzývá k udávání jejich sousedů, „kulaků“, při výskytu těchto pohrom.
“Důkazem toho pak budou soudní procesy s těmito, pracujícím lidem nahlašovanými, škůdci“, praví se v důvěrném dopise, jenž je dodnes k disposici v jihlavském archivu.
A i tento dopis, nabádající místní udavače k vyšší horlivosti, byl příčinou, proč se do kriminálů či pracovních táborů následně dostaly stovky obyvatel kraje. Dopis je podepsán tehdejším náčelníkem krajské správy StB, štábním kapitánem Františkem Zitou, a nese datum 30. července 1952…