Výročí, rodáci, události v historii kraje Jihlavského

Rubrika Kalendaria

Proč vyhynuli Rožmberkové? Stalo se tak vinou magické evokace Edwarda Kellyho a Johna Dee?

Zřejmě každý náš krajan zná alespoň zběžně Bílou paní na Jindřichově Hradci, na Telči či na Roštejně. Paní Perchtu z Rožmberka. Málokdo ale asi ví, že tato již za života dobrotivá šlechtična skrývá dodnes v jednom svém podivném obrazu tajemství, které prý stálo za zánikem slavného rodu Rožmberků.

Jihlavské hřbitovy…

Dodnes většina z nás chodí uličkami a náměstími, aniž bychom tušili, že mnohdy vstupujeme na místa posledního odpočinku mnoha generací našich předků. A tak je dodnes dávno zapomenutý hřbitov skryt na Jánském kopci – v okolí nejstaršího jihlavského kostela Jana Křtitele, kde již není po něm ani památky – ve Smetanových sadech u kostelíka sv. […]

17. říjen 1920 – velmistr českého herectví z Nové Včelnice.

Jenom málokteré malé městečko má všeobecně známých a slavných rodáků více než jednoho. Nová Včelnice u Kamenice nad Lipou, na samé hranici našeho kraje – do roku 1951 pojmenovaná Nový Etynk (Neuötting Vtschelnitz) – však ano: Narodili se zde dva vynikající čeští herci – Luděk Munzar (1933–2019) a velikán českého hereckého nebe všech dob, Rudolf […]

29. září 1563 – jihlavský zvon Zuzana a moc modlitby Angelus Domini.

V roce 1456, tři roky po dobytí největší křesťanské metropole světa, „druhého Říma“ Konstantinopole (v současnosti stále od roku 1930 Istanbul, kdysi řecky Byzantion, slovansky nazýván Cařihrad – dobyt Turky 1453) se turecký paša Mohammed II. rozhodl vyrazit ve vražedném tažení dále na západ. Hodlal po Konstantinopoli zasadit smrtící úder i všem ostatním křesťanským zemím.

27. září 1722 – Santiniho skvost založený na číslici pět.

Dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela, barokní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, je unikátní nejen svou architekturou. Tento chrám je zajímavý také z hlediska numerologického. Vše na této stavbě je totiž pětidílné či pětiosé.

26. září 1952 – jak ztráta osobních dokladů mohla vyvolat v představách soudruhů hladomor v Jihlavském kraji.

Ztratit osobní doklady byl na začátku padesátých let mnohdy téměř zločin. Dokazuje to příběh jednoho mladého muže z Dolních Lažan u Moravských Budějovic, který v roce 1952 při práci na poli někde vytrousil peněženku. Ale co hůř, i s osobními doklady!

25. září 1870 – vznik jihlavského hřbitova na Kalvarii.

24. září 1860 – první jihlavský rabín.

První Židé přišli do královského města Jihlavy již v polovině 14. století. Pod záminkou podpory husitů však byli v roce 1426 z města vyhnáni a do Jihlavy se pak mohli oficiálně navrátit až po více jak čtyřech stovkách let.

20. září 1734 – jihlavský rodák, kněz a misionář, který sepsal Indiánům gramatiku jejich vlastního jazyka.

Jesuita, kněz a misionář. Jihlavský rodák pater Matěj Steffel. Narodil se v Jihlavě roku 1734 a absolvoval filosofickou fakultu. Poté vstoupil u svatého Ignáce v Jihlavě do jesuitského řádu a roku 1755 odjel do dnešního Mexika, kde o dva roky později svůj noviciát v Tepotzotlánu úspěšně zakončil.

19. září 1945 – duchovní přítelkyně Otokara Březiny, s níž se v životě osobně ale viděl pouze pětkrát!

Spisovatelka a básnířka. Rodačka z bažantnice u Kralic nad Oslavou, osamělá filosofka Anna Pammrová. Duchovní přítelkyně Otokara Březiny, se kterým – ačkoli si živě dopisovali přes 40 let – se viděla v životě pouze pětkrát. Mimořádná přátelská vazba Pammrové k Březinovi nemá obdoby v naší literatuře. Literární odborníci se shodují v tom, korespodence mezi těmito […]

Zázračná ochrana před cholerou skrze svatou Rosalii.

Radostín na Žďársku byl podle kronik založen kolem roku 1291. První písemná zmínka o této obci ovšem pochází až z roku 1493. Název obce Radostín je odvozen od jména prvního lokátora obce pana Radosty. Radostín zažil svůj největší rozkvět v druhé polovině 19. století. Tehdy v obci trvale žilo 757 obyvatel.

Jihlavská rodačka, která jako první zpracovala osudy českých bojovnic ve II. světové válce.

8. srpen 1544 – pohroma v podobě náletů kobylek.

Morové rány, zatmění slunce, kobylky. Tyto pohromy bývaly zpravidla vykládány jako špatná znamení, věštící minimálně neúrodu, drahotu či vojnu. Tak tomu bylo i roku 1544, kdy se podle kronikáře snesl ve Strážnici na velkou louku nesčíslný počet kobylek, přesněji sarančat stěhovavých (Locusta migratoria).

30. červenec – když nelze zneškodnit přírodu, je třeba zavřít kulaka.

Když vidíme, co se děje kolem zpolitisovaného bájesloví o „globálních změnách počasí“ – případně ono až neuvěřitelně hysterické počínání většiny vlád ohledně jednoho viru – mnozí kroutíme možná hlavami. Se zděšením, kam to dnešní člověk dospěl, že ignoruje zjevná fakta a z drobných maličkostí ihned kreslí ideologické obří čerty na zeď.

Nadějný herec Borek Lipský, jenž doplatil na vodu a osudové sedmičky!

Borek Lipský doplatil na onu zmíněnou vodu ze dvou jediných „říčních“ filmů, ve kterých stihl hrát. Navíc, podivuhodnou shodou okolností, je jeho tragické úmrtí provázeno mnoha číslicemi sedm…

17. červenec – americký psychiatr a profesor, rodák z Jihlavy.

V tepané křtitelnici u sv. Jakuba v Jihlavě z roku 1599 byla během čtyř staletí pokřtěna většina nás, rodilých Jihlavanů. Včetně profesora Jiřího Františka Josefa Mrkvy, vědce a psychiatra, který zde přijal křest 1. června 1914…

16. červenec – poutní Hora Karmelská u Kostelního Vydří.

Poutní místa, léčivé studánky, zázračná návrší. V málokterém kraji se jich nalézá tolik, jako zde na Vysočině. Desítky z nich ovšem v minulém půlstoletí upadly v pozapomnění a mnohdy o jejich slavné historii nevědí ani sami obyvatelé obcí, na jejichž území se to či ono poutní místo nachází. To se však netýká slavné západomoravské Hory […]

15. červenec 1563 – vznik Nového Veselí.

První písemná zpráva o dnešním Novém Veselí na Žďársku, se nachází v zápise Zemských desek z roku 1377. Tehdy Jan mladší z Meziříčí, který se chtěl odebrat do Itálie, daroval svůj majetek včetně Veselí svému strýci Janu z Meziříčí a jeho potomkům. V této listině je název obce Veselí uváděn ještě latinsky, jako Wessele villa.

14. červenec 1936 – žulová zvonice sv. Jáchyma.

Kapličku na stříbrné hoře u Lázní Dobrá Voda u Mrákotína vybudoval v roce 1682 hrabě Jáchym Slavata. Tato kaple byla zasvěcena patronu hraběte, svatému Jáchymovi. Současně s tím Slavata založil i lázně, které později daly jméno osadě Dobrá Voda. V roce 1852 do poutní kapličky svatého Jáchyma uhodil blesk a roztavil jeden ze dvou zvonů. […]

13. červenec 1910 – kněz, básník a antikomunista Jan Dokulil.

Jen nemnoho českých básníků dokázalo vzdorovat totalitním režimům natolik nepoeticky, že to přivedlo mocné tohoto světa k bezradnosti. Jedním z velkých mužů, kteří to dokázali, byl kněz a křesťanský básník, pater Jan Dokulil. Rodák z Mastníka u Třebíče, kde se narodil ve středu 13. července 1910.

12. červenec 1915 – úder blesku do hradu Roštejna.

Z hlubokých lesů mezi Telčí, Třeští a Batelovem ční zdaleka viditelná sedmiboká věž hradu Roštejna. Gotický hrad – obdivuhodně vsazený do masivní skály – prý původně stavěl sám ďábel, který však své dílo nestihl v termínu do ranního kuropění dokončit. A tak se na rozkvětu Roštejna již dále nepodílely mocnosti pekelné, ale výrazný duch renesanční […]

11. červenec 1922 – slavnostní řeč o Janu Husovi a následný požár Vojnova Městce.

Když počátkem července roku 1922 na Husově slavnosti ve Vojnově Městci na Žďársku hovořil učitel František Šabaka srdnatě o kostnických plamenech, patrně nikoho nenapadlo, že právě ohnivé plameny v následujících hodinách Vojnův Městec promění ve spáleniště.

10. červenec 1866 – pokojná pruská okupace Větrného Jeníkova.

9. červenec 1822 – vlastenecký buditel a literát z Telče.

V červenci roku 1822 se v rodině soukenického mistra v Telči narodil dnes prakticky zapomenutý telčský rodák, právník, vlastenecký buditel a literát Jan Vlk. Po absolvování gymnasia v Jihlavě studoval filosofii na universitě v Brně a své studium práv ukončil na Právnické fakultě olomoucké university. Od roku 1850 Vlk působil v soudní službě v Trenčíně, […]

8. červenec 1935 – povídkář z Horního Mlýna u Chotěboře.

Rodák z Vysočiny Ignát Hermann, autor úspěšných románů a filmových předloh Otec Kondelík a ženich Vejvara, U snědeného krámu či Z pražských zákoutí, umírá v Řevnicích u Prahy ve věku jednaosmdesáti let v pondělí 8. července 1935.