
Již v roce 1264 nařizuje papež Urban IV., aby se vždy ve čtvrtek po oktávu svatodušním slavil svátek Božího Těla.
A tak se i také v našich zemích po celá staletí slavil, a to až do nástupu komunistického režimu. Svátek Božího Těla se totiž díky své popularitě stal jedním z prvních, které nastupující režim nehodlal dále trpět. V první řadě proto komunisté zrušili ve čtvrtek, na který Boží Tělo vždy připadá, den pracovního klidu a tak se musely církevní oslavy přesouvat na následující neděli.
Boží Tělo se tak v roce 1950 slavilo poprvé až v neděli 11. června. Dodnes v archivech čteme udání místních informátorů, kteří průvody na venkově Vysočiny bedlivě sledovali. Tak se například dozvídáme, že v Olšanech nesli nesli v průvodu o Božím Těle nebesa dokonce zdejší předsedové MNV a KSČ, popřípadě, že v Třešti bylo v průvodu mnoho soudruhů s celými rodinami.
„Mezi bigotním obyvatelstvem Vysočiny nás čeká ještě mnoho ideové práce, soudruzi“ posteskl si tehdy ve svém hlášení jeden z armády venkovských udavačů.
A toto hlášení v jihlavském archivu nese datum 11. června 1950.