Spisovatelka, která bývá často nazývaná moravskou Boženou Němcovou. Rodačka z Velkého Meziříčí, Františka Stránecká, vlastním jménem Všetečková.
Narodila se v roce 1839 ve Velkém Meziříčí na Zámeckých schodech v domku číslo 5. Prvním jejím vychovatelem byl osvícený moudrý kněz, kaplan P. Jan Havlíček, který ji spolu s ostatními jejími sourozenci vyučoval – přičemž zkoušky z povinné vyučovací látky pak jezdila pravidelně skládat do Jihlavy.
Když se otec Františky stal v roce 1848 hospodářským správcem v nedaleké Stránecké Zhoři, strávila zde poté Františka celé své zbývající dětství. Po Stránecké Zhoři později také v dospělosti přijala svůj umělecký pseudonym Stránecká.
Pater Havlíček za Všetečkovými dětmi dojížděl i sem a provedl je všechny tři nižším gymnasiem.
V roce 1855 se Františka provdala za telčského rodáka a radu zemského soudu Ignáta Kerschnera a po pětiletém pobytu manželů v Uhrách pak žili v Uherském Hradišti a v Brně. Pravidelně však zajížděla s celou svou rodinou každoročně na léto do Stránecké Zhoře.
Roku 1866 se však právě na tomto letním pobytu nakazila cholerou, na kterou záhy zemřela i její matka. Díky péči panského lékaře Skřivana se Františka však ze smrtelné nemoci nakonec dostala a na radu svého lékaře, který během docházení k nemocné rozpoznal její vypravěčský talent, se dala do psaní. Napsala prvních sedm pohádek a doktor Skřivan je poslal do Prahy Karlu Jaromíru Erbenovi. Tomu se zalíbily natolik, že je doporučil nakladateli Grégrovi, jenž je roku 1868 s úspěchem vydal.
Františka Stránecká studovala horácký folklor a ve svých dílech zachycovala tehdejší život venkovanů na Vysočině. Svoje práce publikovala v Ženských listech, Světozoru či ve Zlaté Praze. Navázala mnohá literární přátelství – mimo jiné i se Svatoplukem Čechem či Gabrielou Preissovou.
A právě dnes vzpomeneme výročí úmrtí této významné velkomeziříčské rodačky, autorky mnoha povídek, miniatur i pohádek. Spisovatelka Františka Stránecká umírá v Brně na nákazu tyfem, ve věku pouhých 49 let, v neděli 27. května 1888.