Ekonom a politik. Nejvýznamnější český národohospodář 19. století, profesor na několika vysokých školách, poslanec a ministr rakouské vlády. Třebíčský rodák Albín Bráf.
Narodil se 27. února 1851 v rodině úředníka třebíčského velkostatku a po ukončení gymnasia a právnické fakulty Karlovy university se stal profesorem národohospodářství na pražské obchodní akademii.
Roku 1882 se Albín Bráf stává i prvním českým profesorem politické ekonomie na Karlo – Ferdinandově universitě po jejím rozdělení na universitu českou a německou. Byl zetěm Františka Ladislava Riegra a po jeho smrti se Bráf stal předsedou strany staročeské. Byl zastáncem reformy podunajské habsburské monarchie a nikoliv jejího zániku. Jeho snahy obsahuje spis „Listy politického kacíře“, psané s nadsázkou a vtipem. Tehdy obvyklý nacionální patos Albín Bráf nahrazuje kritickým rozborem a širokým rozhledem a ironií. V této souvislosti se také často střetává s profesorem Tomášem Masarykem.
„Co tak zhusta později u prof. Masaryka nelibě nesli jeho oddaní přívrženci, jistý autokratický postup, to se ukázalo i tentokráte… …Masaryk sám upřímně doznával o sobě, že umění nerozumí a myslím, že opravdu mnoho nerozuměl… …úvodní list Masarykův ke Gebauerovu článku o Rukopisech byl doslova vzorem beztaktnosti…“.
Toto je jen výňatek z mnoha vzpomínek Albína Bráfa na jeho letité spory s profesorem Masarykem, který, jak Bráf vzpomíná, ve své prudkosti a neomalenosti si nadělal v pražských universitních kruzích řadu nepřátel. Na rozdíl od většiny mlado i staročechů Masaryk odmítal boj za zachování české národnosti a horoval spíše „za připojení k nějakému většímu národu kulturnímu“ (zdroj: Život a dílo Albína Bráfa, vydáno roku 1922, strana 17 až 20).
A tento odpůrce Masarykových názorů, zakladatel České akademie věd, předák staročeské strany a přesvědčený zastánce monarchie; rodák z Třebíče a doživotní člen panské sněmovny Albín Bráf, umírá přesně před 108 lety. 1. července roku 1912.