Premonstrát, kněz a politický vězeň. Rodák z Kamenice u Jihlavy, převor novoříšského kláštera Metoděj Vladimír Vitula. Pocházel z hudebně založené rodiny, v níž se stal knězem i jeho starší bratr Bohuslav (1919 – 1990), jenž byl mimo jiné v letech 1960-1979 děkanem u sv. Jakuba v Jihlavě. Vladimírův nejmladší bratr Jiří Vitula (1925-2012) se stal pro změnu známým hudebním publicistou a jedním ze spoluzakladatelů Pražského jara.
Do řádu premonstrátů v Nové Říši vstoupil Vladimír po maturitě na gymnasiu ve svých dvaceti letech v roce 1941. Jenže už jako novic byl vězněn gestapem v Jihlavě a v Brně, když byl novoříšský klášter zabrán nacisty, a kněžské svěcení tak mohl přijmout až v roce 1947 z rukou biskupa Karla Skoupého.
Přijal řádové jméno Metoděj a nastoupil do Nové Říše na místo kaplana, jenže v roce 1950 však byl premonstrátský klášter opět násilně zrušen – tentokrát komunistickým režimem – a řeholníci byli uvězněni.
Metoděj Vladimír Vitula byl po internaci v Broumově odvelen k pomocným technickým praporům a v roce 1957 byl nakonec zatčen a odsouzen za rozvracení republiky.
Po návratu z valdické věznice pracoval až do roku 1969 jako skladník v Brně a do duchovní správy se mohl navrátit až po pražském jaru. Působil mimo jiné v Brně, Oslavanech či ve Staré Říši.
Do svého kláštera v Nové Říši se mohl Metoděj Vitula vrátit až po pádu komunistického režimu po roce 1989. Již jako převor v roce 1991 novoříšský klášter zdevastovaný pobytem komunistické armády převzal a zasloužil se o jeho obnovení a rekonstrukci. V klášteře například také zřídil síň Otokara Březiny, či pamětní síň místního rodáka a skladatele Jana Nováka, jediného českého žáka Bohuslava Martinů.
A právě dnes uplyne 99 let od narození tohoto řeholníka. Pater Metoděj Vladimír Vitula (1921 – 2002) se narodil v Kamenici u Jihlavy 7. června roku 1921.