(dřevoryt Michael Florian 1911-1984, Stará říše)
Skromný hrob s dřevěným křížem. Travou zarostlý, tak odlišný od okolních velkolepých náhrobků, soch a piet, zdůrazňujících i po smrti přínos a význam zesnulého pro národní dějiny. Nejstarší dochovaný hrob na vyšehradském Slavíně – hrob někdejšího polenského kaplana Josefa Tapina Kuhna.
Málokdo ví, že tento buditel a vlastenecký kněz se v Polné u Jihlavy stal jednou z příčin pozdějšího vzestupu spisovatelky Boženy Němcové, ženy považované v Českých zemích za literáta vpravdě národního.
(dřevoryt Michael Florian 1911-1984, Stará říše)
Němcová následovala do Polné svého manžela Josefa Němce na sklonku roku 1840. V městečku na Vysočině si poprvé v životě Božena Němcová přečetla do češtiny přeloženou knihu. V Polné se jí také – skrze kaplana Kuhna – dostaly do rukou knihy Josefa Kajetána Tyla. Jejich vlivem se postupně počala měnit její původně německá kulturní orientace.
V domě číslo 47 na náměstí v Polné se však kromě vlasteneckého citu dočkala Božena Němcová i jiné radosti. Narodila se jí zde dcera, která byla ještě téhož dne pokřtěna právě Josefem Tapinem Khunem.
Theodora Němcová přijala křest z rukou vlasteneckého kněze v Polné dne 19. června 1841.