Zatímco svěcení kostelů historicky provázejí mohutné oslavy, jejich odsvěcení se zpravidla odbývá v naprosté tichosti. Tak například bývalý jihlavský dominikánský kostel, svědek královských svateb a přísah, byl po svém zrušení za josefinských dob narychlo odsvěcen bez jakékoli účasti veřejnosti ještě za ranního šera.
A prakticky stejný osud na konci 18. století potkal i někdejší kostelík Panny Marie Pomocné v Brtnici.
Když někdejší brtnický pán, Antonín hrabě František Collalto v roce 1668 smrtelně onemocněl – a pak se naopak zázrakem uzdravil – nechal na výraz vděčnosti postavit právě zmíněný kostelík, vysvěcený v roce 1673 brtnickým farářem Vejvodou. Hlavní oltář nechal hrabě Antonín ozdobit obrazem Panny Marie Pomocné, který byl namalován páterem Kosmasem, kapucínem z Tyrolska.
A zde se před milostiplným obrazem zázračně na přímluvu Panny Marie uzdravovalo mnoho nemocných.
Jenže ani vzrůstající davy poutníků k milostnému obrazu v brtnické kapli tomuto poutnímu svatostánku nakonec nepomohly. Na základě anticírkevních reforem Josefa II. byla v roce 1784 kaple zrušena a proměněna ve skladiště, později pak v byty.
A právě dnes uplyne 236 let od chvíle, kdy v ranním šeru byla poutní kaple Panny Marie Pomocné bez asistence veřejnosti odsvěcena. Stalo se tak za kuropění v pondělí 21. června roku 1784.