Neprostupný hustý pohraniční prales, kterým podle řeky Doubravy mezi močály a bažinami vedla úzká stezka od Čáslavi na Moravu. Hranice mezi Čechami a Moravou byla v drsném a divokém kraji českomoravského pomezí v 13. století pouze tu a tam chráněna strážnicemi a opevněnými hrádky.
V jednom takovém nehostinném místě, kde se údajně již v roce 1241 Adam z Brna zabýval ražením stříbrných mincí, nechal jeho nástupce, pražský měšťan Karel Jindřich, postavit osadu. Kreuzburk, Kreuzberg, Křížová, dnes opět Krucemburk. Podle historika Augusta Sedláčka obdržela osada své německé jméno od pruských křížovníků, nosících na bílém plášti osmihranný černý kříž.
V roce 1385 osada povýšena na městečko a do znaku pak Krucemburk získal tři vlčí zuby v červeném šítu.
A přitom vůbec první seriosní písemná zmínka o tomto koutu Vysočiny pochází již od samotného krále českého, Václava I. Potvrzovací listina, jíž král potvrdil darování pozemků a obcí okolo Krucemburku rytířům německého řádu, je dána na hradě Křivoklátě 7. července roku 1242.