Výročí, rodáci, události v historii kraje Jihlavského

Rubrika Kalendaria

7. červenec 1242 – darovací královská listina pozemků kolem Krucemburku.

V jednom takovém nehostinném místě, kde se údajně již v roce 1241 Adam z Brna zabýval ražením stříbrných mincí, nechal jeho nástupce, pražský měšťan Karel Jindřich, postavit osadu. Kreuzburk, Kreuzberg, Křížová, dnes opět Krucemburk…

6. červenec 1971 – malíř a grafik ze Sněžného.

Bohdan Lacina celým srdcem miloval Vysočinu. Představovala pro něho „jemně zvlněné linie obzorů, strání, luk, polí a cest, potemnělou barevnost podmračených dní i oslnivý kolorit slunečního svitu“.

5. červenec 1875 – úder blesku do studnického kostela přímo při kázání.

Farář Sohn byl sražen dolů z kazatelny a blesk, který proletěl kazatelnou, udeřil do sakristie, kde ochromil kostelníka s kadidelnicí a dva ministranty. Blesk ovšem jakoby zázrakem nikoho nezabil, nezmrzačil a ani nezapálil kostel.

4. červenec 1739 – jak blesk zabil měřínského zvoníka zvonícího proti bouři.

Dvacetiletý zvoník František Peroutka rozhoupal místní zvony na ochranu obyvatel Měřína. Podle starých vědomostí totiž hlas zvonů rozhání mraky, obrací na útěk běsy a démony a také většinou chrání před úderem blesků.

3. červenec 1451 – Bradlo dáno v zástavu za úvěr tetě Máni z Biskupic.

Bradlo. Staroslovanský výraz pro úskalí či skalisko. U Jihlavy bývaly ve středověku hned dvě vsi toho jména. Bradlo u Velkého Beranova je malou vsí, kde bývalo celkem šest zemědělských usedlostí a dva výměnky…

2. červenec 1714 – záchrana před morem a vznik slavných poutí do Netína.

Když v roce 1714 v českých zemích zuřil mor, a jen v průběhu dubna, května a června ve Velkém Meziříčí zemřelo 327 lidí (Meziříčí mělo tehdy zhruba dva tisíce obyvatel), zavázali se obyvatelé města ke společnému slibu velké prosebné pouti k netínské Panně Marii.

1. červenec 1912 – profesor, ekonom, odpůrce Masarykových názorů a zastánce monarchie.

Bráf vzpomíná, jak si Masaryk ve své prudkosti a neomalenosti nadělal v pražských universitních kruzích řadu nepřátel. Na rozdíl od většiny mlado i staročechů Masaryk odmítal boj za zachování české národnosti a horoval spíše „za připojení k nějakému většímu národu kulturnímu“.

30. červen 1942 – jak útěk nešťastného lékaře stál na „Golgotě Moravy“ život dalších 11 lidí.

Všechny exekuce v Kounicových kolejích byly veřejné a za vstupné ve výši tří marek na den je navštěvovaly hlavně brněnské německé ženy. A tak se brněnské Němky za tři marky bavily i při nelítostných vraždách všech těchto 13 našich krajanů. Celé úterý 30. června válečného roku 1942…

29. červen 1940 – jak chlapec z Jihlavska vyslyšel Boží volání na dráhu mučedníka.

Ve svých 26 letech zasedl do lavic mezi dvanáctileté chlapce. On, dospělý muž, který již navíc dávno předtím v letech 1922-1923 absolvoval povinnou vojenskou službu. Tak silné bylo Boží volání v Josefově duši ke kněžskému poslání!

29. červen 1584 – jak gotický hrad v renesanční zámek proměnil jeden jediný kulový blesk.

Dokončení přestaveb hradu v Polné renesančním portálem je datováno do roku 1586. Tedy pouhé dva roky po úderu kulového blesku, který způsobil, že starý gotický hrad v Polné se proměnil v zámek.

28. červen 1914 – zakrvácený kapesník a prorocký sen předpovídající atentát v Sarajevu.

Biskupovi se noc před atentátem zdálo, že obdržel černě orámovaný dopis od arcivévody psaný jeho rukou, ve kterém mu následník trůnu oznamuje, že byl se svou paní v Sarajevě zavražděn při atentátu. A současně biskupa Lányiho, který byl obou Výsostí přítelem, v dopise prosil o modlitby za svoji i manželčinu duši…

27. červen 1984 – regenschori polenských kůrů, sbormistr, skladatel a politický vězeň.

Zdeněk Skočdopole je autorem řady církevních komposic – například Královny Míru, Modlitby, či Mešní písně ke Královně srdci. Po celý život komponoval i světské skladby – například valčíky, polky tanga či trampské písně.

26. červen 1920 – vynálezce českých párků a dvorní dodavatel uzenin na stůl císaře Františka Josefa I.

Ačkoli Vídeň je matkou vídeňských párků, Satrapovy párky ze západní Moravy ji doslova okouzlily. I proto v roce 1899 na výstavě kuchařského umění ve Vídni František Satrapa získává za tyto své uzenářské výrobky zlatou medaili a záslužný kříž. A roku 1902 dobývá na výstavách dokonce i Paříž a Řím.

26. červen 1596 – koupě Štoků, Vyskytné či Smrčné.

A tak královské město Jihlava kupuje městečko Štoky i s kostelem, dále Německou Vyskytnou a vsi Petrovice, Hlávkov, Jiřín, Ježenou, Dvorce, Nové Dvory, Smrčnou i Starý a Nový Rounek do svého vlastnictví.

25. červen 1949 – den, kdy byla Jihlavě odebrána koncese na tramvajovou pouliční dopravu.

Po druhé světové válce byly v roce 1945 zvažovány dvě varianty: rekonstrukce celé stávající tramvajové dráhy a k tomu výstavba nové, od nádraží ke hřbitovu, a nebo úplné zrušení tramvají v Jihlavě a jejich nahrazení trolejbusovou dopravou.

23. červen 1613 – badatel, spisovatel, hermetik a osobní lékař Rudolfa II.

Lékař Adam Huber Meziříčský přišel na to, jak houby připravit, aby své veškeré neblahé účinky na náš organismus ztratily: „Houby, aby nebyly škodlivy, měly by se vždy jísti s křenem neb s planými hruškami“, píše Huber ve svém Regimentu zdraví.

22. červen 1983 – básník a prosaik, který většinu svého života musel strávit „u lopaty“.

Sazba basníkovy první sbírky byla v roce 1948 režimními censory rozmetána. Od roku 1949 se tak Ladislav Dvořák byl nucen živit pouze jako pomocný dělník v pražských strojírenských závodech.

21. červen 1784 – v tichosti a za ranního šera odsvěcená poutní kaple v Brtnici.

Když Antonín hrabě František Collalto v roce 1668 smrtelně onemocněl – a pak se naopak zázrakem uzdravil – nechal na výraz vděčnosti postavit v Brtnici kapli, která se časem proměnila v poutní místo. A zde se před milostiplným obrazem zázračně na přímluvu Panny Marie uzdravovalo mnoho poutníků…

20. červen 1840 – den, kdy do Jihlavy přišel (nakrátko) kapitalismus.

Bratři Kernovi odešli na českou stranu řeky Jihlavy, do Starých Hor. A zde již královské město pravomoc nemělo – Staré Hory leží v českém království a oni měli soukenictví zakázáno v Jihlavě – tedy na území markrabství moravského. A takto jednoduše podnikaví bratři císařský zákaz obešli…

19. červen 1841 – polenský křest dcery (a českého jazyka) Boženy Němcové.

V Polné si poprvé v životě Božena Němcová přečetla od kaplana Kuhna českou knihu. A právě jeho vlivem se postupně počala měnit její původně německá kulturní orientace.

18. červen 1960 – poslední zápisky básnického génia.

Jan Zahradníček, básník s podlomeným zdravím a již těžce nemocným srdcem, byl nucen opakovaně dvakrát týdně z Uhřínova autobusy dojíždět do vzdáleného Žďáru, a to jen proto, aby se hlásil jako propuštěný „zločinec“ na okresním SNB.

17. červen 1928 – žena, která zhlíží z poštovních známek déle, než císař František Josef I.

Eva Haňková ze Žďáru nad Sázavou se objevila na poštovních známkách v rozmezí 62 let! Přitom nejdéle úřadující hlava našeho státu – císař Fratišek Josef I. – se mohl ze svého portrétu na poštovních známkách těšit o čtyři roky méně – jenom 58 let.

16. červen 1926 – jihlavská Pančava a Jubilejní lesík.

Na Pančavě dnes dávno již zanikl i vchod do zajímavé rozvětvené a 219 metrů dlouhé štoly sv. Antonína Paduánského. Její ústí se nacházelo při levé straně silnice na Brtnici a štola patrně ještě dosud stále vede hluboko pod zemí až pod vrch Kolíbl.

15. červen 1953 – osamělý poeta Vysočiny.

Básníka i přesto však po celý život periodicky provázely existenční starosti. I proto v roce 1931 se svojí tvorbou předčasně skončil a to na celých dalších dlouhých dvanáct let!
Veřejně umělecky tvořit začal až po druhé světové válce, kdy se zaměřoval hojně zejména na libreta pro hudebního skladatele Jana Evangelistu Zelinku.

14. červen 1970 – den, kdy se páter Řezníček namísto ke svatému Antonínu odebral na věčnost.

V červnu 1970 byl P. Metoděj pozván na tehdy zakázanou pouť k lesní kapli svatého Antonína nad Rounkem u Jihlavy. Bývalý provinciál františkánského řádu měl v lese u kaple sloužit poutní mši. K oltáři Božímu se však toho dne již nedostal…