Rubrika Kalendaria

Narodil se v Třešti v roce 1875 v hostinci U Slunce. Vyučil se řezníkem a po výhodném sňatku si koupil hostinec v nádražní ulici. Z toho časem vybudoval prosperující a známý hotel. Rudolf Krebs se brzy stal organisátorem kulturního a sportovního života v Třešti. Založil Sokol a byl zvolen prvním předsedou musejního spolku ve městě. […]

Před zdí hřbitova v Hybrálci u Jihlavy byl kdysi náhrobek hybráleckého Žida a obchodníka, Jakoba Kohnera… Tento kupec měl kdysi v Hybrálci obchod a když zemřel, byl pohřben před hřbitovní zdí. Jako Žid totiž nemohl být na katolický hřbitůvek – který byl v Hybrálci založen roku 1871 – pohřben.

Tři velké balvany, doprovázené záhadnými hořícími písmeny a třemi kříži na obloze, spadly z ničeho nic z nebe do vesnice Odranec u Nového Města na Moravě 11. června roku 1619. „…zdálo se viděti nejprve jako vrata, a v nich veliký erb, s literami psanými, kdoby uměl čísti, a to spatřil, byl by mohl přečísti, to zmizelo, a zase se zdálo krvavé kolo, a z toho kola vyšili tři krvaví křížové, sebou se jakoby šermoval potýkali, až zmizeli…“

Dodnes v archivech čteme udání místních informátorů, kteří průvody na venkově Vysočiny bedlivě sledovali. Tak se například dozvídáme, že v Olšanech nesli nesli v průvodu o Božím Těle nebesa dokonce zdejší předsedové MNV a KSČ, popřípadě, že v Třešti bylo v průvodu mnoho soudruhů s celými rodinami.

Historické záznamy nám dokazují, že není vyloučeno, aby na Vysočině padal sníh i v současném ročním období. Tak například podle kroniky přibyslavské nečekaně napadlo mnoho sněhu i přesně před 199 lety. Závěje sněhu tehdy pokryly celé Jihlavsko, Přibylasvsko i Polensko, a to spolu s ostrými mrazy, ve svatodušní neděli 10. června roku 1821.

Ovčák Bloudek na Hod Boží Svatodušní měl ve Velkém Meziříčí ukrást ovci s jehnětem a tento čin mu byl brtnickými radními ihned vzápětí dokázán. Brtničtí se ovšem pro jistotu obrátili o právní pomoc do Jihlavy a teprve na základě poučení jihlavského magistrátu byl nešťastný ovčák odsouzen ke ztrátě hrdla.

O slavnosti Nejsvětější Trojice v roce 1721 došlo na faře děkanství v Německém Brodě k prazvláštní události.

Jsou jakási podivná pravidla, která – nám neznámým způsobem – fungují po celé věky s železnou pravidelností. Jedním z nich je i axiom, podle něhož se mnozí pozdější geniové zpravidla objevují v řadách těch zdánlivě nejhorších žáků a studentů.

Premonstrát, kněz a politický vězeň. Rodák z Kamenice u Jihlavy, převor novoříšského kláštera Metoděj Vladimír Vitula. Pocházel z hudebně založené rodiny, v níž se stal knězem i jeho starší bratr Bohuslav (1919 – 1990), jenž byl mimo jiné v letech 1960-1979 děkanem u sv. Jakuba v Jihlavě. Vladimírův nejmladší bratr Jiří Vitula (1925-2012) se stal […]

Na několik let město Třebíč přestalo existovat. Zbyly jen opuštěné a ohořelé trosky města, které bylo uherským obléháním v červnu 1468 zcela vydrancováno.

Přijímání Těla a Krve Kristovy tak, jako u nejstarších východních církví, tedy pod způsobou chleba i vína, bylo po mnoha dlouhých staletích poměrně zásadní výsadou, které se dostalo v rámci římské církve v 15. století římskokatolické církvi české. Tato výjimka z římského způsobu přijímání této svátosti vstoupila v platnost pro území Království Českého a Markrabství […]

Devatenácté století je nazýváno věkem železnice. Ocelové kolejnice z některých vsí učinily během několika málo desetiletí důležitá centra, z mnohých staroslavných měst naopak bezvýznamná provinční městečka. To vždy záleželo na tom, kdy a zda vůbec železná dráha do té které lokality dorazila.

Na poutní hoře Křemešník, v nadmořské výšce 765 metrů, stála první vyhlídková věž již od první poloviny 20. století. Původně se jednalo o pouhou 25 metrů vysokou měřičskou věž, kterou později převzalo do správy město Pelhřimov. To ji teprve upravilo na veřejně přístupnou rozhlednu.

U Vlachovic se nachází místo zvané Šmídova houština. Tato část nese své jméno od roku 1867, kdy byl v těchto místech ve věku 48 let zastřelen pytlák jménem Josef Šmída…

Již v roce 1839 obchodníci a průmyslníci na Jihlavsku začali podnikat první kroky k vybudování železniční dráhy z Jihlavy do Vídně a Prahy. Toho roku byl v Jihlavě založen železniční spolek pro výstavbu této tratě. A již o tři roky později pak stavitel Alois Negrelli předložil sedm kvalitních a velmi detailně navržených variant tras železniční […]

Rodák z Petrkova u Havlíčkova Brodu, který se narodil v roce 1882 jako jediný syn petrkovského statkáře. Vystudoval v Jihlavě gymnasium a nastoupil na pražskou techniku. Studií však zakrátko zanechal a vrátil se zpět na otcův statek. Zde se Bohuslav Reynek začal věnovat poesii a výtvarným uměním a rovněž i překládal. Začal spolupracovat se staroříšským […]

Stará Jihlava se původně rozkládala okolo brodu přes řeku Jihlavu pod Jánským kopcem. Kostel svatého Jana Křtitele na Jánském kopci byl také prvním farním kostelem v Jihlavě, a to až do roku 1257. Po nálezu stříbra v Jihlavě si mohutný příliv havířů a důlních podnikatelů vynutil stavbu nového města. To bylo velkoryse založeno na kopci […]

V zámku v Náměšti nad Oslavou se pěstovala hudba již od dob Karla staršího ze Žerotína od konce 16. století. Soustavná koncertní činnost se však v Náměšti začala rozvíjet až za vlády rodu Haugwitzů koncem 18. století. Z majitelů zámku v této oblasti vynikal zejména Jindřich Vilém Haugwitz, který byl sám aktivním hudebníkem.

Měřín u Velkého Meziříčí byl založen koncem 13. století. Vzniklo zde proboštství řádu svatého Benedikta, které bylo podřízeno třebíčskému klášteru. V Měříně byl v té době postaven klášter s kostelem svatého Jana Křtitele v románském slohu. A právě tento klášter, v němž žilo šest bratří s proboštem, rychle kolonisoval okolí. Do správy měřínského probošta tak […]

Když v březnu roku 1471 zemřel král Jiří z Poděbrad, vlády se ujala královna Johanna. To však nemělo dlouhého trvání. Sněm v Kutné Hoře totiž v květnu téhož roku zvolil českým králem Vladislava Jagellonského, teprve patnáctiletého syna polského krále Kazimíra. Panská jednota ovšem tuto volbu odmítla a za českého krále považovala nadále uherského krále Matyáše […]

Spisovatelka, která bývá často nazývaná moravskou Boženou Němcovou. Rodačka z Velkého Meziříčí, Františka Stránecká, vlastním jménem Všetečková. Narodila se v roce 1839 ve Velkém Meziříčí na Zámeckých schodech v domku číslo 5. Prvním jejím vychovatelem byl osvícený moudrý kněz, kaplan P. Jan Havlíček, který ji spolu s ostatními jejími sourozenci vyučoval – přičemž zkoušky z […]

Muzikant a sbormistr, který dokázal zcela setřít rozdíl mezi amaterským a profesionálním sborovým zpěvem. Doktor Pavel Jirák. Narodil se v roce 1954 v Jihlavě a už od svých středoškolských studií působil zejména za varhanami v jihlavských chrámech. Hrál také v Komorním orchestru Horáckého symfonického orchestru a v orchestru Horáckého divadla. Pavel Jirák už v polovině […]