Výročí, rodáci, události v historii kraje Jihlavského

Na našem homeopatickém eshopu:

9. červenec 1822 – vlastenecký buditel a literát z Telče.

V červenci roku 1822 se v rodině soukenického mistra v Telči narodil dnes prakticky zapomenutý telčský rodák, právník, vlastenecký buditel a literát Jan Vlk.

Po absolvování gymnasia v Jihlavě studoval filosofii na universitě v Brně a své studium práv ukončil na Právnické fakultě olomoucké university. Od roku 1850 Vlk působil v soudní službě v Trenčíně, Skalici a v Bratislavě. V roce 1860 byl jmenován c.a k. notářem ve Znojmě, kde se zapojil do českého národního života.

Pamětní deska Jana Vlka na znojemské Besedě.
(Pokračování textu…)

8. červenec 1935 – povídkář z Horního Mlýna u Chotěboře.

Prosaik a žurnalista, tvůrce vážného i zábavného pražského románu, publicista a editor. Rodák z Chotěbořska, Ignát Herrmann.

Narodil se v Horním Mlýně u Chotěboře v srpnu roku 1854. Nedokončil gymnasium, učil se kupcem v Praze a současně s tím po boku svého bratra – juristy – pronikal mezi literáty a žurnalisty, aby se nakonec prosadil jako redaktor v Humoristických a Národních listech.

(Pokračování textu…)

7. červenec 1242 – darovací královská listina pozemků kolem Krucemburku.

Neprostupný hustý pohraniční prales, kterým podle řeky Doubravy mezi močály a bažinami vedla úzká stezka od Čáslavi na Moravu. Hranice mezi Čechami a Moravou byla v drsném a divokém kraji českomoravského pomezí v 13. století pouze tu a tam chráněna strážnicemi a opevněnými hrádky.

Krucemburk, kostel sv. Mikuláše.
(Pokračování textu…)

6. červenec 1971 – malíř a grafik ze Sněžného.

Mistrovo dílo nikdy nepřestalo mít vazby k Vysočině, k podmanivému kraji. Zde se podle kritiků zrodil barevný základ jeho malířské palety, odtud snad přenesl do svých pláten bílé štíty chalup a promítl mlčenlivá podobenství samot.

Bohdan Lacina: Jarní tání, třicátá léta.
(Pokračování textu…)

5. červenec 1875 – úder blesku do studnického kostela přímo při kázání.

Pátého července Léta Páně 1875 sloužil farář Sohn ve Vysokých Studnicích u Jihlavy, v chrámu Nejsvětější Trojice, o půl desáté dopoledne, slavnou mši svatou k poctě slovanských věrozvěstů. Jak to bývalo v moravských farnostech již tehdy zvykem, přestože oficiální jejich svátek byl papežem Lvem XIII. v římské církvi ustanoven až o pět roků později…

Chrám Nejsvětější Trojice ve Vysokých Studnicích.
(Pokračování textu…)

4. červenec 1739 – jak blesk zabil měřínského zvoníka zvonícího proti bouři.

Úder blesku bývá velmi častým předmětem zápisů v kronikách a letopisech. Tak například můžeme číst v první farní kronice městečka Měřína zápis o tragické bouři, která nad Měřínem zuřila v červenci roku 1739.

(Pokračování textu…)

Pomsta zamilovaného ďábla v Hruškových Dvorech.

Hruškové Dvory, dříve Birnbaumhof. Jak uvádí historik Ladislav Vilímek, ve výčtu vsí náležejících ke kostelu sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě na listinách z let 1233 až 1304 je tato ves uváděna pod českým názvem „U Blažka“. Šlo o maličkou obec, doslova několik chalup, patrně kolem nějakého nespecifikovaného starousedlíka Blažka.

Pohled přes Dřevěné Mlýny na Hruškové Dvory počátkem 20. století. Dole řeka Jihlava, v pozadí silniční tunel pod tratí na Brno a nahoře ještě skoro nezastavěné Hruškové Dvory. Zajímavost: všimněme si březového hájku, který u kolejí zůstal dodnes…
(Pokračování textu…)

3. červenec 1451 – Bradlo dáno v zástavu za úvěr tetě Máni z Biskupic.

Bradlo. Staroslovanský výraz pro úskalí či skalisko. U Jihlavy bývaly ve středověku hned dvě vsi toho jména. První se připomíná již v roce 1226 a byla tehdy v majetku želivského kláštera. Podle všech indicií s toto Bradlo nacházelo někde mezi železniční zastávkou ve Dvorcích a dnešním kruhovým objezdem na silnici 602, kde se větví cesta na Pelhřimov a Kostelec. Druhé Bradlo se dnešních dnů naopak dočkalo:

Bradlo u Velkého Beranova na mapě z 19. století.
(Pokračování textu…)

2. červenec 1714 – záchrana před morem a vznik slavných poutí do Netína.

Zatímco v moderní době se hrozba epidemií řeší pozavíráním chrámů a drastickými pokutami pro kněze i věřící, kteří by se odvážili zúčastnit bohoslužeb za odvrácení nákazy, naši moudří předkové k věci přistupovali naprosto jinak.

Když v roce 1714 v českých zemích zuřil mor, a jen v průběhu dubna, května a června ve Velkém Meziříčí zemřelo 327 lidí (Meziříčí mělo tehdy zhruba dva tisíce obyvatel), zavázali se obyvatelé města ke společnému slibu velké prosebné pouti k netínské Panně Marii.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Netíně. (foto: Krásné Česko)
(Pokračování textu…)

1. červenec 1912 – profesor, ekonom, odpůrce Masarykových názorů a zastánce monarchie.

Ekonom a politik. Nejvýznamnější český národohospodář 19. století, profesor na několika vysokých školách, poslanec a ministr rakouské vlády. Třebíčský rodák Albín Bráf.

(Pokračování textu…)

30. červen 1942 – jak útěk nešťastného lékaře stál na „Golgotě Moravy“ život dalších 11 lidí.

Celkem 1.352 Židů z Jihlavska a okolí nedobrovolně odjíždělo do Terezína v květnu 1942. Jeden však již po několika kilometrech jízdy scházel. Doktor Rudolf Goldmann – odborný lékař z Jihlavy, autor četných prací ze zubního, nosního a krčního lékařství. Ten totiž vyskočil poblíž Jihlavy z jedoucího vlaku a podařilo se mu neuvěřitelné – unikl strážím SS a ukryl se v lesích poblíž Kamenice u Jihlavy.

Šibenice v Kounicových kolejích, na kterých skončili svůj život jihlavský lékař dr. Goldmann a jeho manželka Emilie.
(Fotografie z roku 1945 pochází z publikace „Místa zkropená krví…“ – 2015 – od autorů Františka Vaška, Vladimíra Černého a Jana Břečky )
(Pokračování textu…)

29. červen 1940 – jak chlapec z Jihlavska vyslyšel Boží volání na dráhu mučedníka.

Rovných 70 roků letos v únoru uplynulo od smrti jednoho z mučedníků našeho kraje, kněze Josefa Toufara.

(Příběh Číhošťského zázraku je dostatečně znám, tudíž jej zde nebudu opakovat – případné zájemce jen odkazuji na dřívější naše materiály o této dodnes nevysvětlitelné záhadě například zde.)

Nicméně stojí za to připomenout ještě jedno kulaté výročí tohoto kněze, jenž se patrně v brzké době se přiřadí mezi oficiální mučedníky římskokatolické církve.

Ikona mučedníka P. Josefa Toufara
(Pokračování textu…)

29. červen 1584 – jak gotický hrad v renesanční zámek proměnil jeden jediný kulový blesk.

Gotická sídla šlechty přestala v 16. století pomalu vyhovovat požadavkům na kvalitní bydlení. Mnoho šlechticů začalo proto své staré hrady přestavovat v renesančním duchu. A dosti často byly příčinou těchto rekonstrukcí živelné pohromy.

Stejně tak tomu bylo i v případě přestavby gotického hradu v Polné na zámek po roce 1584. Tehdy za bouře otevřeným oknem v horním patře vnikl do hradu kulový blesk a tehdejší sídlo pánů z Hradce zapálil.

(Pokračování textu…)

Vzpomínka na atentát v Sarajevu a co soudil Václav Havel o monarchii…

Zde dávám v sekci „Zajímavosti“, k výročí Sarajevského atentátu, jednu zvukovou vzpomínku na moje někdejší působení v Českém rozhlasu.

Zde si můžete pustit pětiminutovou zvukovou nahrávku mého kalendaria o atentátu v Sarajevu z roku 2002…
(Pokračování textu…)

28. červen 1914 – zakrvácený kapesník a prorocký sen předpovídající atentát v Sarajevu.

Na zámku ve Velkém Meziříčí, v sídle rodu Podstatzkých, dříve Harrachů, lze spatřit zvláštní exponát. Černý rám zde obepíná dvě zabroušené skleněné desky, mezi nimiž je vystaven bílý šátek s několika zarudlými skvrnami. Ve stříbře je v horní části rámu vyryto ERZHERZOG FRANZ FERDINAND a v dolní SARAJEWO 28. JUNI 1914.

Zavražděný následnický pár.
(Pokračování textu…)

27. červen 1984 – regenschori polenských kůrů, sbormistr, skladatel a politický vězeň.

Sbormistr a hudební skladatel. Katolík, antikomunista a politický vězeň, rodák z Polné, Zdeněk Skočdopole. Narodil se v roce 1923 v rodině obuvníka a po měšťanské škole absolvoval obchodní školu v Jihlavě.

(Pokračování textu…)

26. červen 1920 – vynálezce českých párků a dvorní dodavatel uzenin na stůl císaře Františka Josefa I.

Hrob vynálezce tuzemských párků a dvorního dodavatele uzenin na císařský stůl Františka Satrapy ve Studené.

Vynálezce tuzemských párků a uzenářský geinus. Rodák ze Světlé pod Javořicí, František Satrapa.

Narodil se zde v roce 1849 a v Nové Bystřici, za nedalekou zemskou hranicína české straně, se vyučil řezníkem. Zkušenosti poté sbíral jako tovaryš ve Slavonicích, v Schremsu a nakonec i ve Vídni. Zde pracoval u vyhlášeného vídeňského řezníka a uzenáře Ernsta a právě u něho se v uzenářském řemesle značně zdokonalil.

(Pokračování textu…)

26. červen 1596 – koupě Štoků, Vyskytné či Smrčné.

Vyskytná u Jihlavy, chrám sv. Vavřince.

Trčkové z Lípy – starý rod českých vladyků. První zmínky o nich pocházejí z 15. století, kdy je jako držitel hradu Homole zmiňován Mikuláš Trčka. Tento Mikuláš dobře vycházel s králem Zikmundem, kterému i půjčoval peníze, a nashromáždil tak pro své potomky jeden z největších majetků v zemi.

(Pokračování textu…)

25. červen 1949 – den, kdy byla Jihlavě odebrána koncese na tramvajovou pouliční dopravu.

Třicet devět let se v jihlavských ulicích ozývaly zvonky tramvají. Vozy elektrické pouliční dráhy s kolejemi o rozchodu jednoho metru vozily Jihlavany i návštěvníky města nepřetržitě od roku 1909 až do konce let čtyřicátých.

(Pokračování textu…)

Jihlavský unikát: Deset jihlavských poutí.

Od úsvitu známých jihlavských dějin má své zcela výjimečné místo mezi ochránci a patrony města Jihlavy svatý Jan Křtitel. Tento první novozákonní prorok se stal světcem, po němž byl totiž pojmenován nejstarší chrám v Jihlavě, dle legend pocházející již z dob sv. Cyrila a Methoda, původně románský kostelík na Jánském kopci.

Dodnes zachovalá Boží muka na úpatí Jánského kopce jsou připomínkou prastaré Haberské stezky spojující Čechy a Moravu.
(Pokračování textu…)

23. červen 1613 – badatel, spisovatel, hermetik a osobní lékař Rudolfa II.

Lékař, učenec a spisovatel. Rodák z Velkého Meziříčí Adam Huber Meziříčský, řečený z Riesenpachu. Narodil se zde 3. března roku 1545.

Získal lékařské a filosofické vzdělání a v roce 1612 byl zvolen rektorem Karlovy university. Adam Huber je autorem mnoha lékařských spisů – například Apotheky domácího lékařství či Regimentu zdraví. Zde učenec čtenářům na svoji dobu velmi moderně radil, jak si zachovat plné zdraví až do vysokého věku.

(Pokračování textu…)

22. červen 1983 – básník a prosaik, který většinu svého života musel strávit „u lopaty“.

Básník a povídkář existenciálního ladění. Rodák z Krásněvsi u Velkého Meziříčí, Ladislav Dvořák.

Uprostřed války maturoval na reálném gymnasiu v Meziříčí, aby byl ale vzápětí totálně nasazen do letecké továrny v Praze.. Na konci války se zde aktivně zúčastnil pražského povstání a záhy nastoupil na Filosofickou fakultu Karlovy university studovat bohemistiku a filosofii. V roce 1948 byl ovšem nastupujícím komunistickým režimem ze studií vyloučen.

(Pokračování textu…)

21. červen 1784 – v tichosti a za ranního šera odsvěcená poutní kaple v Brtnici.

Zatímco svěcení kostelů historicky provázejí mohutné oslavy, jejich odsvěcení se zpravidla odbývá v naprosté tichosti. Tak například bývalý jihlavský dominikánský kostel, svědek královských svateb a přísah, byl po svém zrušení za josefinských dob narychlo odsvěcen bez jakékoli účasti veřejnosti ještě za ranního šera.

A prakticky stejný osud na konci 18. století potkal i někdejší kostelík Panny Marie Pomocné v Brtnici.

(Pokračování textu…)

20. červen 1840 – den, kdy do Jihlavy přišel (nakrátko) kapitalismus.

Továrna na sukno bratří Kernových v Jihlavě – Starých Horách na sklonku 19. století.

Konkurence se v českých zemích historicky nikdy neodpouštěla. Cechovní zřízení až do poloviny 19. století svým odporem ke konkurenci úspěšně zabránilo vzniku tržního prostředí ve střední Evropě. To byl i případ královského města Jihlavy.

(Pokračování textu…)

19. červen 1841 – polenský křest dcery (a českého jazyka) Boženy Němcové.

Kaplanka v Polné, v níž bydlel Josef Tapin Kuhn.
(dřevoryt Michael Florian 1911-1984, Stará říše)

Skromný hrob s dřevěným křížem. Travou zarostlý, tak odlišný od okolních velkolepých náhrobků, soch a piet, zdůrazňujících i po smrti přínos a význam zesnulého pro národní dějiny. Nejstarší dochovaný hrob na vyšehradském Slavíně – hrob někdejšího polenského kaplana Josefa Tapina Kuhna.

(Pokračování textu…)